|
|
Maso, kosti, zbytečnosti
Walter, František ; Zet, Martin (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce je předložením osobní filozofie. Formou videa řeším otázky témat: lásky, závislosti, budoucnosti, sebevraždy, pomíjivosti. to je Zpracováno digitálním fotoaparátem v full HD formátu. Nenabízím žádné řešení problémů, pouze zobrazuji subjektivní realitu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Implementační bariéry a faktory facilitující implementaci opatření prevence sebevražd optikou implementační analýzy
Kasal, Alexandr ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Čermáková, Pavla (oponent)
Úvod: Tato disertační práce se v kontextu oboru veřejné a sociální politiky věnuje problematice implementačních bariér a facilitátorů opatření prevence sebevražd. Bariéry a facilitátory implementace je možné identifikovat napříč celým implementačním procesem. Tato práce usiluje o jejich identifikaci v publikovaných vědeckých studiích a prostřednictvím expertního šetření usiluje o kontextualizaci těchto faktorů pro české prostředí. Práce využívá dva teoretické rámce Consolidated Framework for Implementation Research (CFIR) a Konceptuální rámec implementační analýzy (KRIA). Práce se současně táže na vhodnost těchto rámců k dosažení zmíněných cílů a možnost jejich propojení. Metody: Tato disertace staví na metodě systematické rešerše a na metodě skupinového expertního rozhovoru. Pro strukturaci výsledků práce využívá zmíněné rámce, kdy KRIA slouží jako podpůrný rámec pro rozřazování výsledků skupinového expertního rozhovoru, které nebylo možné přiřadit rámci CFIR. Výsledky: Prostřednictvím systematické rešerše bylo identifikováno 63 relevantních studií obsahujících 239 implementačních bariér a 405 facilitátorů implementace. Ty byly nerovnoměrně rozloženy napříč doménami a konstrukty CFIR. Celkem třináct expertů a expertek identifikovalo v rámci skupinového rozhovoru dohromady 79 potenciálních bariér a...
|
|
|
Ekonomické faktory ovlivňující sebevražednost
Shoup, Šárka ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je věnována studiu sebevražednosti na území České republiky (dříve Československa), ve které se porovnává zejména etapa konjunktury druhé poloviny 20. let a krize první poloviny 30. let s finanční krizí po roce 2008 a ekonomickou konjunkturu po roce 2015. Tyto dvě etapy jsou zdůrazněny z důvodu jejich silného ovlivnění klasickými krizemi a konjunkturami, ke kterým došlo v éře tržní ekonomiky. Metodika diplomové práce je založena na vybraných teoretických koncepcích, které se zabývají vlivem vybraných faktorů na míru sebevražd. Jejich následná aplikace na etapy konjunktur a krizí ve zvolených obdobích ukazuje relevanci pro vysvětlení zkoumaného fenoménu v dané zemi. Cílem práce je zhodnotit dosavadní stav bádání a nalézt nejvhodnější metody a ukazatele, které budou podrobeny empirickému testování pomocí analýzy vybraných etap v diplomové práci autorky. Teoretická část také představuje, jak se téma vyvíjelo v průběhu 19. a 20. století. Cílem analytické části je prokázat platnost teoretických koncepcí, které zkoumají, v jaké míře existuje spojitost mezi mírou sebevražd a zvolenými faktory ve sledovaných obdobích. Autorka tak pomocí empirických důkazů v diplomové práci ověřuje platnost koncepcí z teoretické části. Na závěr lze říci, že tato diplomová práce obsahuje podrobnou...
|
|
|
Naděje a beznaděj v kontextu sebevražedných pokusů
PŘEVRÁTILOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá nadějí a beznadějí v kontextu sebevražedných pokusů. Teoretická část práce se věnuje popisu sebevražd a sebevražedným pokusům, motivům a teoriím sebevražd a její hlavní část je věnována beznaději a naději a jejich proměně před a po posledním sebevražedném pokusu. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu s použitím pěti hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány s mladými ženami, jež mají za sebou jeden či více sebevražedných pokusů, které se odehráli před jedním až pěti lety. Cílem výzkumu je zmapování individuálního prožívání každé respondentky zejména s ohledem na pocity naděje a beznaděje. Data byla zpracována pomocí případové studie pro lepší pochopení pocitů naděje, beznaděje a jejich proměně.
|
|
|
Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století. Práce představuje a rozebírá různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu dvaceti let. Sleduje obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V neposlední řadě práce představuje téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1910 atp.
|
|
|
Sylvia Plath a její dílo z pohledu psychobiografie
Zachová, Jana ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je za pomoci východisek stanovených principy psychografie provést analýzu vztahu mezi biografií Sylvie Plathové a jejím dílem, se zaměřením na tzv. confidence poems, a to zejména v otázce jejího vztahu k otci. První část práce se zabývá koncepty psychobiografie, jak ji pojímá William T. Schultz, a psychologií umělecké literatury. Součástí práce je dále stručná biografie Sylvie Plathové, představení konfesní poezie a stručný přehled díla autorky. Primárními zdroji, jež v práci využiji, je Plathové umělecké dílo a její deníky. V práci rovněž představuji tři různé studie, které se již dříve dílem Sylvie Plathové a jejím životem zabývaly. Pro účel této práce jsem si zvolila báseň Daddy, jednu z nejznámějších básní Sylvie Plathové, kterou v práci podrobně rozeberu a zanalyzuji. Zjištěná data psychologicky interpretuji, primárně za pomoci psychoanalytického přístupu. Svá zjištění nakonec porovnávám s přístupy ostatních autorů a životopisem zkoumaného subjektu. KLÍČOVÁ SLOVA psychobiografie; psychoanalýza; sebevražda; Sylvia Plathová; vztah k otci; poezie
|
|
| |
|
|
Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku
Šatná, Barbora ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku se zabývá tím, jak vybraná média informovala o osobě a smrti Jana Masaryka v období od 25. února do 31. března 1948. Konkrétně se jedná o deníky Rudé právo a Svobodné noviny (známé jako Lidové noviny). Nejprve se ale zabývá osobou a důležitými událostmi v životě Jana Masaryka. Následně představuje stručnou historii obou deníků. Vzápětí se věnuje analýze článků v obou periodicích. Zkoumané texty by se daly rozdělit do dvou období, tím prvním je doba před Masarykovou smrtí, druhým dny po jeho smrti. Milníkem je tedy středa 10. března 1948, která se ale v tisku projevila až ve čtvrtek 11. března. V prvním období se deníky Janu Masarykovi příliš nevěnovaly. Psaly o něm jen zřídka, většinou v souvislosti se vznikem nové vlády, jejímž členem se stal. V druhém období množství textů, ve kterých bylo zmíněno jeho jméno, podstatně roste. Nejčastějším tématem byl Masarykův pohřeb, nejprve jeho organizace, následně jeho průběh a Masarykův rozhovor pro francouzský deník L'ordre, ze kterého oba deníky velice často citovaly. V Československu se jedná o přelomovou dobu, kdy nekomunističtí ministři podávají demisi a Klement Gottwald začíná sestavovat vládu, ve které mají komunisté převahu. Komunisté mají v té době pod kontrolou i vydávání tištěných médií. Ve...
|
host ::
RSS.